Když (ne)posloucháš tělo II. Uběhl týden od natržení lýtka a já byl schopný chodit bez bolesti. Že by to nebylo tak hrozné, jak to vypadalo? Že bych skutečně byl fit za pár týdnů místo měsíce a půl? Růžové brýle nenosím. Nebylo kam pospíchat, a proto jsem byl raději trpělivý v otázce návratu do tréninku. Ať má
Každý výsledek se skládá z malých nebo velkých kostiček puzzle, které dohromady dávají mozaiku výsledků. A já pevně věřím, že další dílek, který vkládám v roce 2019 přinese kýžený posun dopředu. I nepatrný krok vpřed je stále krokem kupředu. Jsem nesmírně vděčný, že vám mohu představit nového partnera pro rok 2019 a její jím mySASY. Tenhle systém
Druhý den v Livignu byl v plánu dlouhý trénink na kole. Žádné kolo v Alpách, ale není úplně obyčejné… Vstupní parametry pro vyděšení mi Tomáš podal, tak stroze u snídaně. Dáme takový okruh. Rovinka, 10km stoupání do sedla Forcola di Livigno. Pak sjezdo do Tirana na kafe, po rovině do Bormia na kafe a na závěr 18km stoupáček
Trošku opožděně, ale nakonec se mi podařilo dopsat takové malé shrnutí loňské sezóny vyjádřené v číslech. Mám rád různé statistiky a porovnání tabulek, tak vás nechám trochu nahlédnout do loňského roku skrze moje čísla. Přípravu jsem zahájil po 11 týdny odpočinku bez tréninku, kdy jsem dával dohromady přetížené rameno a koleno. Trénink jsem zahájil poslední týden
Pečecká desítka. Po dvou letech plánovaný testík chrtí formy, kde nebudu muset nic podlézat ani přelézat. Chtěl jsem si otestovat, jestli mám stále zimní spánek nebo už se probouzím do závodního jara. A tak trochu visel ve vzduchu i můj osobáček z dva roky staré Kbelské desítky. Jenomže moje rozpoložení na startu bylo poněkud jiném
Competitor reacts in finish during Benzina night spring at Red Bull 400 in Harrachov, Czech Republic on 11th August 2017
Letos zcela nečekaně jsem se postavil na start nočního sprintu na skokanský můstek K120 v Harachově. Předchozí ročníky jsem minul z mnoha různých důvodů ať už to byla termínou kolizí nebo zraněním. Byl jsem „odsouzen“ se zatajeným dechem číst o pocitech, které tam závodníci zažívají a sledovat videa, jak bojují s každým metrem a svým tělem. Musím přiznat, že jsem jim to záviděl. Je asi divné, když napíšu, že jsem chtěl cítit to mrazení na startu a tu bolest, která vede až do cíle.
Jizerská 50 je mezi lyžaři pojem. Pro mě až do dnešní zimy příležitost podívat se na prima závody v televizi s pocitem, že to jsou šílenci jet takovou vzdálenost. To bych se ovšem nesměl nechat vyhecovat od Karolíny Preislerové z Enervitu. Že to v pohodě dám. Já, co jsem toho na běžkách najezdil asi tolik jako autem nacouval? Výzvy já ovšem rád.
Chcete se postavit na start nedělního závodu a nemáte lístek? Chcete si zkusit elitní vlnu? Tak jsou následující řádky pro Vás… Bohužel se nemůžu postavit na start nedělního brutalu a tak mi logicky zůstane registrace. S tou chci naložit trochu jinak než prodejem. Jedná se o VIP registraci včetně trika za původní cenu 1290kč do